Zuzana Homolová
Na samém počátku sedmdesátých let se na pražských scénách a v klubech začal objevovat Jaroslav Hutka s novým překvapivým repertoárem – moravskými lidovými baladami ze sbírky Františka Sušila: „Peče se děťátko jako ryba, pak ho ten zlý pohan posnídá“. Byly to jiné lidovky, než jsme byli zvyklí. Po založení volného sdružení písničkářů Šafrán, přivedl na scénu malostranské Rychty své krásnější alter ego – zpěvačku Zuzanu Homolovou z Bratislavy, která se stejným objevitelským nadšením hrála zapomenuté lidové balady na Slovensku: „Prečo si Zuzanka, prečo ho zabila, či pre tie peniaze, čis´ho neľúbila? Nie pre tie peniaze, len pre tú ednú věc, že som ja nemohla na jeho tvár hľadec!“. Zuzana Homolová byla už tehdy pro mne na jevišti zázračným zjevením a okouzluje mne při každém dalším setkání znovu a znovu. Objevuje nám jiné, tajemné, magické, poetické, neznámé Slovensko, zvláštní barvy a chutě slovenštiny.
Jan Burian
Webové stránky: www.trojkazh.sk
Kontakt: zhomolova@seznam.cz
Facebook: www.facebook.com/trojkazh/
Ej, v Levoči
ANDULKA
(slovenská lidová – zpívá ZUZANA HOMOLOVÁ)
Stala Andulka pri Dunaji,
umyvala si biele nohy.
Jak si ich ona umyvala
pekneho syna porodila.
A hybaj synku dole vodou,
a ja zostanem čistou pannou.
Jak sa to baba dozvedela,
priam richtarovi oznamila.
A vy richtare, čo robíte,
preč si Andulku nezlapíte.
Hybaj, Andulko, spoza dveri,
idu ti otec aj materi.
Veru mi nejdu otec, mati,
ale mi idu dvaja kati.
A vy mi kati oči viažte,
moju hlavičku mi stinajte.
Bo som si ja to zaslužila,
už deviato som zamarnila.