Caine-Mi
Pořadatelé si často přejí mít v ruce nějaký stručný a přitom všeříkající propagační letáček o umělci, jehož účast ve svém klubu, kostele, kulturním domě, open aréně či sanatoriu zvažují. Je-li však umělec plachý a jeho impresário skromný, může dojít i k trapnému informačnímu vakuu. U populárních umělců ho lze poměrně elegantně překlenout odkazem na citát či dobrozdání slavnějšího kolegy z branže, působícího ovšem ve vyšší lize, aby tak sám neohrožoval svoji živnost. Spolehlivě fungují i upřímné pomluvy od nějaké mediálně dotčené osobnosti. Horší situace nastává s umělcem nepopulárním, kterého nikdo ani moc nepochválí, ani nepomluví, protože... škoda slov. Jako třeba v našem případě.
Takže nezbývá, než abychom se o to pokusili saMi:
Nejčastěji býváme uváděni jako "dva v jednom". Ale ne vždy je tím avizována jen výhodnost nabídky. Mnohdy se jedná spíše o prosté upozornění 'spotřebitele', že k tomu, co zvládne jiný písničkář sám, je v našem případě zapotřebí dvou. Také se o nás s úspěchem tvrdí, že dokážeme třeba celé vystoupení hrát jen samé písničky o lásce! Ano, je to pravda, ovšem až zas takové terno (co se týče všeobecné přijatelnosti textů širokými vrstvami publika) to není. Zvláště při delším programu se už záhy začíná (i průměrný) divák nudit. Ač láska bývá často nazývána nejsrozumitelnějším komunikačním jazykem, náš hudební styl kritika naopak označuje jako "nesrozumitelné písničky o lásce". Ostatně pro komplikovanost textů býváme také někdy (a rovněž poněkud nadneseně) řazeni mezi básníky. S taktním doporučením mezi řádky, že by možná nebylo od věci, abychom napříště nanejvýš recitovali. Jako nedvojsmyslná by se dala chápat alespoň pochvala, že prý jsme jedna z nejlépe sladěných kapel! Po barevné stránce.
Rovněž kdekoli se objevíme, vzbuzujeme obdiv... svým nástrojovým obsazením: Čtyřstrunné banjo, nášlapný kýblofon, miniaturní elektronický kontrabas a dámská bicí souprava v jednom. Sami se ovšem více než za cirkusovou kapelu pokládáme za tzv. křesťanské písničkáře... i když, pravda, právě ve společenství křesťanů je naše jméno nejčastěji vyslovováno jedním dechem se známým Ježíšovým citátem: No tak, vzchopte se!... a nebojte se! (Mt.14,27)
Samozřejmě, že svoji tvorbu moc rádi představíme i u vás, neboť hrajeme opravdu od srdce, a zpíváme... kolikrát až od plic! Je to tak pro nás rozhodně přijatelnější, než se poslouchat!
Caine -Mi
Webové stránky: www.caine-mi.cz
Kontakt: mi@caine-mi.cz, tel. 724 159 435
PŮL TVÁŘE
Právě se na nohy postavil stěží / v poloze čitelné jak jen to Dé
půl tváře ještě mu na zemi leží / ve velké louži vlažné a šedé
jak vysvětlí doma, o co tu běží / na nebi je to s ním vážné až bledé
Půl tváře - ještě tu na Zemi v kaluži leží
půl tváře - tam nahoře za profil vydává stěží
půl tváře – ale já už na úplněk věřím
Když půl tváře nahoře Měsíci chybí / půl dole pod stolem přebývá
pod stolem z obláčků svět se mu líbí / ty malé vlnky a každá se usmívá
jak líně na klíně kolébaly by / sluneční můry noční – z čela smývá
Půl tváře - ještě tu na Zemi v kaluži leží...
Měsíc má půl tváře nahoře bez / a půl dole namáčí na Zemi v poháru
hladina láme ho za zvuku sitáru / jak svatou hostii nebeský kněz
a já tu matu orbitu splašeným komárům / po hmatu po citu nocí tu vplouvám hvězdám pod účes
snad promine mi klér, že v jejich poháru / má tempa hudbu sfér mění v jazz
když půl tváře Měsíce rozstříknu v tisíce / světýlek co vletí na kůru do kláves
Půl tváře - ještě tu na Zemi v kaluži leží...
Přes Moře klidu tvou měsíční krajinou / i k tobě jednou přijde Člověk
s kapičkou na nose - hvězdičkou před sebou / a touhou poznat napůl úplně
tak nebuď na něj prosím tě nevlídnou / že to jen snílek může zahlídnout v tobě úplněk
Půl tváře - ještě ti na Zemi v kaluži leží
půl tváře - tam nahoře za profil vydáváš stěží
Půl tváře - ale já už na úplněk věřím
já už taky... na úplněk... věřím!